Bitva o Singapur

Bitva o Singapur
konflikt: Válka v Tichomoří
Cesta k jednání o kapitulaci spojeneckých sil v Singapuru 15. února 1942. Zleva doprava: Major Cyril Wild (s bílou vlajkou), brigádní generál Newbigging (s vlajkou Velké Británie), podplukovník Ichiji Sugita, brigádní generál Torrance a generál Arthur Percival. Jednalo se o největší kapitulaci sil vedených Brity v historii.
Trvání	8. prosince 1941 – 15. února 1942
Místo	Singapur, Průlivové osady
Souřadnice	1°22′12″ s. š., 103°48′ v. d.
Výsledek	Japonské vítězství a okupace Singapuru
Strany
Britská Indie Austrálie Austrálie Spojené království Britské Malajsko Japonsko Japonsko
Velitelé
Arthur E. Percival H. Gordon Bennett Lewis M. Heath Merton Beckwith-Smith Tomojuki Jamašita Takuma Nišimura[1] Takuro Macui Renja Mutaguči
Síla
85 000, 400 děl 36 000, 200 děl
Ztráty
134 500 9 500 mrtvých 5 000 zraněných 120 000 zajatých[2] 4 485 1 713 mrtvých 2 772 zraněných[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Singapur je pojmenováním válečných událostí druhé světové války, které se odehrály na přelomu let 1941 a 1942 jako součást bojů v jihovýchodní Asii. V této době bylo město Singapur hlavním britským opěrným bodem v jihovýchodní Asii a strategická důležitost tohoto místa byla zřejmá nejen Spojencům, ale i představitelům Osy. Japonské snahy o získáni tohoto města byly zahájeny již 8. prosince 1941, kdy byl Singapur poprvé bombardován, a byly završeny mezi 8. a 15. únorem 1942, kdy Singapur padl do japonských rukou.

Po vylodění v Malajsii se početně slabší japonské vojsko vydalo na rychlý postup až k Singapuru, kterého dosáhli počátkem února 1942. Útok na město samotné začal 8. února večer. Britští obránci byli takovýmto vývojem zaskočeni, protože nepočítali s možností útoku z týlu. Po několika dnech bojů, Singapur 15. února kapituloval. Do zajetí putovalo na 80 000 australských, britských a indických vojáků, kteří se přidali k dalším 50 000 svých kolegů zajatých Japonci během jejich malajského tažení. Winston Churchill, britský ministerský předseda, označil pád Singapuru za „největší katastrofu“ a „největší kapitulaci“ v dějinách Británie. Zajímavostí je, že obrany Singapuru se zúčastnilo i menší množství československých vojáků.^[4]